page banner
Dotazy na MŽP v souvislosti s novými odpadovými předpisy
Druhotné suroviny  22

15.01.2021

Dotazy na MŽP v souvislosti s novými odpadovými předpisy

Dotazy na MŽP v souvislosti s novými odpadovými předpisy

 

 

1.      Jak se bude OBJEKTIVNĚ stanovovat hodnota 6,5 MJ/kg? Považujeme za nevhodné, aby provozovatelé skládek pouze svým subjektivním odhadem stanovovali výhřevnost.

Dopřesňující dotazy či poznámky:

-          Kdo dle představ MŽP je kompetentní na skládce odhadovat výhřevnost odpadů, zda je větší či menší než 6,5 MJ/kg? (vážná, kompaktorista?? – ti ani netuší co to je. )

-          Na základě jakých parametrů lze tento odhad učinit (lze nějaký ukazatel navrhnout ze strany MŽP)??

-          Mnohé auta přivážející odpad na skládku jsou uzavřená, obsah lze kontrolovat až po vysypání. Jak v případě sporu postupovat, když původce bude tvrdit, že tento odpad na hromadě na skládce není jeho odpad??

-          Kdo v případě sporu o výhřevnost přivážených odpadů na skládku má rozhodčí slovo??

-          Jaké budou metody stanovování v případě sporu?

-          Na čí náklady se budou případné analýzy a rozbory provádět?

 

2.      Zohlední MŽP situaci, spojenou s výmětem vznikajícím díky objektivním technologickým faktorům jak na dotřiďovacích linkách (nesprávně odložený odpad tvoří běžně až 15 % viz. metodické sdělení), tak ale i v technologiích recyklace? Čím kvalitnější regranulát/aglomerát/flakes, tím je větší výmět z procesu předúpravy před výrobou finálního produktu. Část výmětu lze použít pro recyklace jiného typu např. směsné plasty atd. část odpadů, však nemá využití jako je odpadů z flotace a praní (díky vlhkosti, a to i po odstředění – není možno využít pro výrobu TAP ani energeticky využít). Samostatnou kapitolou je případné zkoncentrování PVC ve výmětu (etikety, PVC obaly …) nad limity povolené v zařízeních pro energetické využití. Reálně hrozí situace, kdy recyklační technologie zaměřené na výrobu vysoce kvalitních regranulátů/flakes/aglomerátů nebudou ochotné do svých zařízení přijímat vytříděný odpad z tříděného sběru a zaměří se pouze na zpracování výrobního odpadu.


Dopřesňující dotazy nebo poznámky:

-          V současné době lze prodat z dotřiďovacích linek cca 20 - 30 % plastů k materiálové recyklaci., Možnost ukládaní na skládky pouze 15% příměsí z navezených vyseparovaných komunálních plastů a 30% plastových výmětů materiálově nevyužitelných, což je výrazně více než uvažovaných 25% pro energetické využití.

Ani pro vyšší % pro 30 % vyseparovaných a v současné době na trhu neuplatnitelných plastů nejsou v ČR energetické kapacity. 4 stávající ZEVO odmítají vysoce výhřevné odpady spalovat a cementárny požadují garantovaný kvalitativná vstup do 0,5 % chlorovaných látek. Takové parametry lze ve výmětech ze separovaného sběru komunálních plastů jen obtížně zajistit.

-          Kdo, kde a na čí náklady bude vytříděné 25 – 35 % plastů uchovávat jako sladové zásoby, pro které v současnosti nejsou materiálové koncovky?

-          Kdo a jak bude odpovídat za bezpečné uložení, tedy že nedojde k zahoření? A pokud ano, tak jak a jaké se budou vykazovat škody a bude povinnost každý takový incident řádně prošetřit? ČIŽP šetří i sebemenší neplnění povinností za poškození vod, ovzduší atd. u subjektů, které jsou povinny limity plnit, ale nemám povědomí o tom, že by byly stanoveny škody, např. na ovzduší, způsobené zahořením skládek, ale i jinými požáry.

-          Jak se budou tyto skladované kvalitativně dotříděné plasty evidovat v rámci plnění povinností obce?

-          Jak dlouho se musí skladovat, když se nenajde pro ně koncovka?

-          Může si je obec započíst do materiálové recyklace?

 

3.      K bodu 2. metodického pokynu MŽP k přechodným ustanovením ze dne 23. 12. 2020

„Některé povinnosti provozovatele zařízení“: podle par. 14 odst. 1 minulého zákona 185/2001 Sb., jde o problém, kdy zařízení jsou provozována do konce platnosti vydaného souhlasu podle dřívějšího zákona. Pokud provozovatel požádá o nové povolení půl roku před koncem platnosti souhlasu, může provozovat zařízení, dokud krajský úřad o novém povolení nerozhodne. Těmto provozovatelům prostě skončí starý souhlas např. k 31. 3. 2021 a nepomůže jim, že podali svou žádost v předstihu před koncem roku (toto řízení bude zastaveno) anebo ihned na začátku roku. Neobdrží nové povolení včas zejména z důvodu chybějících prováděcích předpisů, kdy orgánům státní správy ani provozovatelům není znám konečný obsah provozního řádu, postup při přidělování IČZ ... (některé prováděcí předpisy nejsou ani v připomínkovém řízení, takže nelze ani tušit, co nového se v nich objeví).
Již zazněl z krajských úřadů názor, že minimálně půl roku nebudou vydávat žádná nová povolení právě z těchto důvodů!! 

Může MŽP svým pokynem toto svévolné pozastavení výkonu státní správy Krajskými úřady odmítnout? Podle stávajících dat byl rok 2020 z řady důvodů rekordní, co se týká produkce odpadů. A nedostatečná vybavenost infrastrukturou pro materiálovou recyklaci je jen důsledkem minulých let, kdy nejjednodušší bylo využitelné složky odpadů skládkovat.

Dopřesňující dotazy či poznámky:

-          Lze v současné době podat žádost na KÚ  (OŽP) o významnou změnu IP a podklady zpracovat podle starých prováděcích legislativních norem?

-          Může KÚ vydat k takové žádosti stanovisko?

-          V případě že ano, bude nutné veškeré podklady po vyjití nových prováděcích předpisů - vyhlášek opět přepracovat?

 

4.      Přehodnotí MŽP stanovené limity, kolik procent výstupů (výmětů z dotřiďovacích linek) může být energeticky využito, resp. skládkováno? Bariéry jsou dnes jednak technologické, ale i komerční (odbytová cena). Aplikací DNES STANOVENÝCH limitů může dojít k uzavírání dotřiďovacích linek pro ekonomickou nemožnost je provozovat. 

Takto přísné parametry mohou být stanoveny jen v případě, že stát vytvoří podmínky, aby tyto limity byly splnitelné (např. dotace na zajištění modernějších technologií dotřídění). Moderní linky jsou schopné dosáhnout 50 až 60 % účinnosti, ale musí existovat kapacity, které dané množství budou schopny zpracovat.  A dodáváme, že řešením tohoto problému není využít novou legislativou dané možnosti až 3 roky mít např. nyní „nevyužitelné“ plastové fólie na „mezideponii“. Touto cestou se nedávno vydalo Polsko a výsledkem krom jiného byly požáry skladů plastů v intravilánech obcí.

   

5.      Nárůst množství např. infekčního či nebezpečného odpadu v současné době také naráží na nedostatečnou infrastrukturu k nakládání a odstranění tohoto odpadu, bude k tomu MŽP přijímat opatření?

 

6.      Jak mají svozové firmy postupovat v souvislosti s evidencí a zařazením nápojových kartonů  pod nový kód odpadu 200151 v souvislosti s novou legislativou. Nápojové kartony byly původně evidovány pod obaly tedy 15kové kódy. Podle nové legislativy nelze z obcí odebírat jiný odpad než pod kódem 20tkovým. Schválení nových kódů odpadů v provozních řádech zařízení bude trvat nějakou dobu. Každý provoz je jiný, ne všichni mají prostory na uskladnění NK, do doby, než se kódy schválí. Někde je tato komodita sbírána do pytlů, někde do samostatných nádoby, někde je sbírán ve směsi s jinou komoditou. Pokud by svezli NK ze samostatných nádob/pytlů určených pro jejich sběr jako plast při svozu plastů, bude to mít negativní dopad v evidenci sběru a recyklace této komodity.

 

 

7.      Budou zařazeni pracovníci odpadářských firem, kteří jsou v přímém kontaktu s odpady při nakládání s nimi, do krizové infrastruktury ve vztahu k očkování na COVID 19?

 

 

 

Fotogalerie

Aktuality
Sdílet: