page banner
Likvidace odpadů zdraží, nepůjdou na skládky

08.11.2018

Likvidace odpadů zdraží, nepůjdou na skládky

Mezi odpadářskými firmami a ministerstvem hoří boj o skládkovací poplatek

 

I když se Češi rádi chválí, jak dobře třídí, skutečnost je taková, že skoro polovina domácího odpadu se vozí na skládky za město. Během příštích 17 let ho tam má končit jen desetina, naplánovala EU. Je pravděpodobné, že si za čistší prostředí připlatíme. Karty má teď v rukou ministerstvo životního prostředí a odpadářské firmy netrpělivě vyčkávají, jaká nastaví pravidla.

Skládkování má v Česku tradici z dob socialismu – skládka byla v každé rokli za městem, tehdy ještě nezabezpečená. Dnes jsme na tom o chlup líp a u 178 legálních skládek se musí hlídat, aby neprosakovaly do podzemní vody a neunikal z nich metan do ovzduší. O kus dál šla čtyři města, která postavila městské spalovny – první Brno, pak Praha, Liberec a nejnověji Plzeň. Je to dražší než skládkování a města rozhodla, že to budou platit ze svých rozpočtů. Odpad se alespoň energeticky využije a spaliny už dnes není problém vyčistit.

Třídit se Češi začali učit před dvaceti lety a dnes dokážou zhruba 38 procent svého domácího odpadu rozdělit do barevných popelnic. EU ve své směrnici o odpadech počítá s tím, že v roce 2030 už to bude 60 procent, a později ještě o pět procent víc.

Směr je nastaven, a aby se české prostředí s odpady mohlo takto změnit, musí ho ministerstvo životního prostředí vtělit do připravovaného nového zákona o odpadech. Hlavním nástrojem změny bude takzvaný skládkovací poplatek. Je to prosté: čím bude vyšší, tím motivovaněji budou obce a také firmy likvidovat svůj odpad jinak – poslat jej do spalovny nebo jej vytřídit. Poslat ho na skládku už nebude tak výhodné.

 

Poplatek je stejný devět let

 

Za tunu komunálního odpadu uloženého na skládce dnes obce platí 500 korun. Poplatek se nehnul už devět let a je to nejlevnější způsob, jak se smetí zbavit. Naposledy ho navrhlo ministerstvo zvýšit na 2 000 korun za tunu, před dvěma lety v rámci návrhu nového zákona o odpadech. Ten nakonec spadl celý pod stůl – zvýšení se nelíbí skládkařským firmám, které by mohly přijít o část byznysu, a mohutný odpor vzešel od Svazu měst a obcí. Žádný starosta není populární, když chce zvyšovat poplatek za popelnice. Už teď velká část obcí svoz a likvidaci odpadů dotuje z jiných daní.

První signál, že se v Česku schyluje k obratu v nakládání s odpady, nastal v roce 2014. Tehdy začal platit zákon, podle kterého se odpadářské firmy od roku 2024 mají připravit na to, že neupravený komunální odpad nebude smět na skládky. Firmy, jejichž byznys je postaven na skládkování a nemají možnost postavit spalovnu, kterou by napojily na teplárnu, teď bojují o budoucí existenci. Patří sem většina odpadářských firem sdružených v České asociaci odpadového hospodářství – z největších Marius Pedersen, FCC, Rumpold nebo Komwag. V asociaci je také AVE, ta nicméně poté, co byla odkoupena firmou EPH Industries, získala přístup k teplárnám. Dnes má 35procentní podíl v plzeňské spalovně (a teplárně) a tento směr využití odpadu chce dále rozvíjet.

Další velký soukromý hráč, Suez (bývalá Sita), má sice také skládky, ale rozhodl se ekonomicky vsadit na technologie pro recyklaci odpadu. Založil konkurenční Českou asociaci oběhového hospodářství.

 

Firmám jde o existenci

 

Evropský směr je tedy jasný, zvýšení poplatku se Česko nevyhne. Bude záležet o kolik. Skládkaři usilují o to, aby to bylo co nejméně, a plánují komunální odpad prohnat přes úpravnu, aby dostáli zákonu a mohli ho i nadále skládkovat. Jde o takzvanou mechanicko-biologickou úpravu, kdy se směsný komunální odpad rozmělní a přes síto třídí na lehkou a těžkou frakci. Ta lehká může sloužit jako palivo pro cementárny – v Česku jich je šest. Ta těžká by mohla na skládky. Tomu chce ministerstvo zabránit a stanovilo ve vyhlášce výhřevnost – z čeho je víc než 6,5 megajoulu tepla, na sládku nesmí.

Skládkovací firmy by nicméně úplně o byznys nepřišly, ještě je tady skoro 30 tisíc tun průmyslového odpadu. I tam však ministerstvo plánuje změny v podobném duchu. Stanoví výčet odpadů, které jsou jednoznačně recyklovatelné a na skládkách ukládány být nesmějí.

Klíčovou roli budou hrát obce. Podle Soni Jonášové, ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky, nemusí zdražení skládkování znamenat automaticky zdražení pro obec. "Některé obce na likvidaci odpadů vydělávají, protože dobře třídí a dokážou surovinu prodat," tvrdí.

Aktuality
Sdílet: