page banner
Zaznělo na konferenci Oběhové hospodářství 2018

20.09.2017

Stop skládkování:

Zaznělo na konferenci Oběhové hospodářství 2018

Na konferenci s podtitulem Budoucnost odpadového hospodářství v EU, kterou uspořádalo Evropské hnutí v ČR, se sešli zástupci institucí, organizací a dalších zúčastněných aktérů, zapojených do implementace principů oběhového hospodářství a souvisejících změn zejména v odpadovém hospodářství. Bohužel chyběl zástupce municipalit.

Konference měla dát odpověď na tyto otázky:

Jaké výzvy představuje přijetí a následná implementace nové odpadové legislativy pro český průmysl, státní správu, města a obce či české podnikatele? Myslí na principy oběhového hospodářství české zákony, jaké změny můžeme čekat od českých zákonodárců a jaký vývoj můžeme očekávat v českém oběhovém hospodářství v roce 2018?

Je jistě pozitivní, že řečníci zřetelně uvedli do souvislosti oběhové hospodářství se surovinovou soběstačností České republiky.

Zazněla výtka směrem k médiím, ale i politikům – tedy do vlastních řad – od europoslankyně Kateřiny Konečné, které uvedla, že oběhové hospodářství zůstává uzavřeno v odborných kruzích, zatímco novináři a volení zástupci se o toto téma příliš nezajímají. Přitom není v ČR v porovnání se zbytkem Evropy v implementaci oběhového hospodářství v situaci „za pět minut dvanáct“, ale již po dvanácté.

Kritice se nevyhnula absence adekvátní odpadové legislativy, konkrétně 10 let trvající anabáze přijímání nového zákona o odpadech, který se nepodařilo prosadit ani stávajícímu ministru životního prostředí, ani jeho třem předchůdcům. Podle Kateřiny Konečné a dalších není bohužel reálné schválit dříve než v roce 2020 aktuální podobu návrhu zákona, a žádoucí je tedy prosadit alespoň rychlou novelu zákona. Na potřebě alespoň dílčích změn se shodli mimo jiné například zástupci Svazu průmyslu a dopravy a Hnutí Duha, naopak o další vyčkávání (a tedy zachování skládkovacího statu quo) se vyslovil představitel odpadových společností, převážně skládkařů, Petr Havelka z ČAOH.

Konferencí se prolínal diskutovaný rozpor mezi ekonomickou výhodností a regulacemi, nebo jinými slovy řečeno mezi pozitivní motivací a regulacemi. Řečníci se až na výjimky shodli, že základním stavebním kamenem je jednoznačný směr (ukončení a znevýhodnění skládkování ve prospěch moderních technologií využití odpadů) dané právními předpisy, následně musí přistoupit motivační pobídky typu daňové zvýhodnění na recyklovatelné produkty, tzv. zelené zadávání ve veřejných zakázkách, či dotace do výzkumu a inovací. Zazněly však i pochybnosti o účinnosti pobídek, které mohou vždy do určité míry buď deformovat trh, případně být kontraproduktivní v případě nejednoznačného zadání.

Na konferenci padl několikrát mýtus o třídění, který je bohužel stále rozšířený v povědomí veřejnosti. Často se totiž směšují pojmy recyklace a třídění. Třídění však ještě není recyklací a bohužel i když Češi dobře a rádi třídí, nejsou tyto vytříděné suroviny žádoucím způsobem využity. Naopak často končí na skládkách:

Kateřina Konečná: „Třídění opravdu funguje, ale pouze 30 % vytříděného odpadu je skutečně zrecyklováno.“

Jiří Koželouh: „Recyklujeme pouze 35 % nebo méně KO (v Německu je to 60 %)

Recyklace tuny plastů přitom ušetří až 12 barelů ropy.“

Milan Chromík: „Ze žlutého kontejneru je zrecyklováno maximálně 50% odpadních plastů. Zbytek končí často na skládce, v lepším případě v tuhých alternativních palivech určených především pro cementárny.“

Milan Chromík představil stanovisko Svazu průmyslu a dopravy jasně formulované v nárůstu poplatků za ukládání odpadu na skládky. Současný stav označil za nepřijatelný a jdoucí přímo proti principům oběhového hospodářství a hierarchie nakládání s odpady – je-li skládkování nejlevnější možnost, motivace k vyspělejším formám využití odpadů je nulová.

Milan Chromík dále v prezentaci uvedl na pravou míru mýty, prosazované zájmovými skupinami, které nemají zájem na zavedení principů oběhového hospodářství. Za největší mýtus považuje zákaz skládkování od roku 2024, protože pokud nebude navýšen skládkovací poplatek, pak nedojde k požadované změně.

Na konferenci byly také zmíněny pozitivní české příklady skutečné recyklace (nikoli jen separace) a realizace oběhového hospodářství. Jedním z uvedených byl provoz na recyklaci plastů společnosti SUEZ v Němčicích nad Hanou.

Na dotaz moderátora Jana Vitáska, proč tedy nemáme více recyklačních technologií, odpověděli ve shodě zástupce Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy Jan Mraček a Milan Chromík : Chybí zde základní rámec, tedy minimálně zákon o odpadech, který by dal jasný signál investorům a vytvářel takové podmínky, aby recyklace byla rentabilní a nevyplácelo se tak jako dosud zahrabávání odpadů do země – tedy skládkování.

Na konferenci vystoupili:

Speciální host: Lana Žutelija, Evropská komise Generální ředitelství pro životní prostředí, eko-inovace a oběhové hospodářství

 Hlavní řečníci:

  • Vladimír Špidla, Evropské hnutí v ČR
  • Pavlína Kulhánková, Ministerstvo průmyslu
  • Jan Maršák, Ministerstvo životního prostředí
  • Štěpán Černý, Úřad vlády ČR
  • Martin Kolovratník, poslanec PČR
  • Jitka Seitlová, senátorka PČR
  • Jan Mraček, Hospodářská komora
  • Jan Koželuh, Hnutí Duha
  • Milan Chromík, Svaz průmyslu a dopravy
  • Roman Haken, Evropský hospodářský a sociální výbor              
Aktuality, Stop skládkování, Využití odpadů, Recyklace odpadů
Sdílet: