page banner

Aktuality

10.01.2018

Občané, víte, za co platíte? Víte, jak váš starosta nakládá s odpady? Zeptejte se svého starosty, jak se platí za odpady

Třídění odpadů je již několik let něco, na co může být naše země pyšná. Naši občané třídí opravdu velmi dobře a jsou na špici v Evropě. Přesto se v některých obcích, které mají srovnatelné parametry, …

Třídění odpadů je již několik let něco, na co může být naše země pyšná. Naši občané třídí opravdu velmi dobře a jsou na špici v Evropě. Přesto se v některých obcích, které mají srovnatelné parametry, platí za srovnatelné odpadové služby více, v některých méně, byť všichni třídíme jako o život. Proč tomu tak je?

 

Češi jsou podle statistik mistři v třídění odpadu, třídíme jak o život a jsme na špici Evropy. Přesto v některých obcích platíme za odpady více než v jiných. Proč?

Odpověď může dát bližší prozkoumání spolupráce se svozovou firmou. Existují obce, které po výběrovém řízení uzavřou smlouvu se svozovou firmou, a pak už se jen podepisují faktury, aniž by měla obec přehled o detailech. Existují však i města a obce, kde odpadovému hospodářství věnují mimořádnou pozornost, lidé jsou finančně i jinak motivováni k třídění a občané mají všechny potřebné informace. Díky tomu se v takových místech daří zvýšit podíl tříděného odpadu a logicky snížit množství toho směsného, netříděného komunálního odpadu.  Za odstraňování směsného odpadu se zde platí méně a méně odpadů končí na skládce - resp. ve spalovně, pokud je v dosahu. Navíc vytříděné odpady jsou surovinou, která má hodnotu, a mohou snížit náklady na odpadové hospodářství obce.

Těch prvních, tedy měst a obcí, kde se jen nastaví paušál na rok a hlavu, je bohužel drtivá většina. Co se vybere od obyvatel, zaplatí se „svozovce“, Co chybí, doplatí se z rozpočtu obce. Těch osvícených obcí a měst je naopak málo. Ale jsou. Položte svému starostovi pár otázek a uvidíte, jak jste na tom u vás.

 

V první řadě je dobré vědět to, co by mělo být zveřejněno bez ptaní:

 

1. Kolik obec zaplatí za celé odpadové hospodářství, jaké jsou náklady na odstranění směsného komunálního odpadu a kolik zaplatí obec za nakládání s tříděným odpadem?

2. Jaké množství směsného komunálního odpadu vyprodukují občané a kolik je toho vytříděného? Zlepšuje se tento poměr v čase ve prospěch tříděného odpadu?

3. Kde končí směsný komunální odpad?

4. Jak obec nakládá s vytříděnými surovinami? Víte, kde končí a jak jsou tyto suroviny využity? Jaké množství vytříděných odpadů je skutečně zrecyklováno?

5. Důležité je vědět, zda pomáhá svozová firma při nastavení optimálního systému k vytřídění co největšího množství odpadu, anebo jen odstraňuje odpad na skládce?

 

Vytříděné suroviny mají většinou kladnou ekonomickou hodnotu. Liší se to jak podle druhu druhotné suroviny, tak v čase. Trh s druhotnými surovinami je poměrně nestálý. Také musíme počítat s tím, že sběr, svoz a dotřídění plastu a dalších druhotných surovin také něco stojí. Tyto náklady většinou kryje odměna od společnosti EKO-KOM, která má za úkol financovat sběr a svoz obalů a odpadů z obalů a dalších vytříděných surovin.
Tyto suroviny buď obec předá svozové firmě a ta má dle aktuálních cen větší či menší zisk z jejich prodeje, nebo s těmito surovinami může obec obchodovat sama. Ceny za papír, sklo, železo a kov, tetrapaky nebo plasty jsou samozřejmě různé, nicméně se může v ročním úhrnu jednat o celkem zajímavé částky ročně za třídění odpadů od společnosti EKO-KOM. Proto je dobré vědět:

 

6. Jak vysokou odměnu dostává obec od společnosti EKO-KOM (autorizovaná společnost pověřená a zodpovědná za sběr tříděného odpadu od občanů)? Uhradí se těmito penězi nakládání s vytříděnými odpady?

7.  Můžete mi starosto dokázat, že obec platí jen za své odpady a v přiměřené míře, tzn., že cena odpovídá službě odstranění odpadu například na skládce, dojezdové vzdálenosti apod.?

 

V dnešní době drtivá většina starostů občanům říká, že z poplatků v žádném případě není možné uhradit celé náklady na odpadové hospodářství obce, že obec doplácí z rozpočtu. Existují ale výjimky obcí, kde Vám řeknou, že na odpadovém hospodářství se nedá prodělat, i když zde lidé platí poplatky nižší, než je celorepublikové průměr.

Občané, jde o vaše peníze, vaše odpady, které předáváte obci, váš životní prostor, který možná velmi rychle zmenšuje nedaleká skládka. A vytříděný odpad by měl snížit náklad na odpadové hospodářství, vytříděné odpady by se měly stát novou surovinou a nekončit na skládce!

Číst dále
Sdílet:

20.09.2017

Stop skládkování:

Zaznělo na konferenci Oběhové hospodářství 2018

Na konferenci s podtitulem Budoucnost odpadového hospodářství v EU, kterou uspořádalo Evropské hnutí v ČR, se sešli zástupci institucí, organizací a dalších zúčastněných aktérů, zapojen…

Na konferenci s podtitulem Budoucnost odpadového hospodářství v EU, kterou uspořádalo Evropské hnutí v ČR, se sešli zástupci institucí, organizací a dalších zúčastněných aktérů, zapojených do implementace principů oběhového hospodářství a souvisejících změn zejména v odpadovém hospodářství. Bohužel chyběl zástupce municipalit.

Konference měla dát odpověď na tyto otázky:

Jaké výzvy představuje přijetí a následná implementace nové odpadové legislativy pro český průmysl, státní správu, města a obce či české podnikatele? Myslí na principy oběhového hospodářství české zákony, jaké změny můžeme čekat od českých zákonodárců a jaký vývoj můžeme očekávat v českém oběhovém hospodářství v roce 2018?

Je jistě pozitivní, že řečníci zřetelně uvedli do souvislosti oběhové hospodářství se surovinovou soběstačností České republiky.

Zazněla výtka směrem k médiím, ale i politikům – tedy do vlastních řad – od europoslankyně Kateřiny Konečné, které uvedla, že oběhové hospodářství zůstává uzavřeno v odborných kruzích, zatímco novináři a volení zástupci se o toto téma příliš nezajímají. Přitom není v ČR v porovnání se zbytkem Evropy v implementaci oběhového hospodářství v situaci „za pět minut dvanáct“, ale již po dvanácté.

Kritice se nevyhnula absence adekvátní odpadové legislativy, konkrétně 10 let trvající anabáze přijímání nového zákona o odpadech, který se nepodařilo prosadit ani stávajícímu ministru životního prostředí, ani jeho třem předchůdcům. Podle Kateřiny Konečné a dalších není bohužel reálné schválit dříve než v roce 2020 aktuální podobu návrhu zákona, a žádoucí je tedy prosadit alespoň rychlou novelu zákona. Na potřebě alespoň dílčích změn se shodli mimo jiné například zástupci Svazu průmyslu a dopravy a Hnutí Duha, naopak o další vyčkávání (a tedy zachování skládkovacího statu quo) se vyslovil představitel odpadových společností, převážně skládkařů, Petr Havelka z ČAOH.

Konferencí se prolínal diskutovaný rozpor mezi ekonomickou výhodností a regulacemi, nebo jinými slovy řečeno mezi pozitivní motivací a regulacemi. Řečníci se až na výjimky shodli, že základním stavebním kamenem je jednoznačný směr (ukončení a znevýhodnění skládkování ve prospěch moderních technologií využití odpadů) dané právními předpisy, následně musí přistoupit motivační pobídky typu daňové zvýhodnění na recyklovatelné produkty, tzv. zelené zadávání ve veřejných zakázkách, či dotace do výzkumu a inovací. Zazněly však i pochybnosti o účinnosti pobídek, které mohou vždy do určité míry buď deformovat trh, případně být kontraproduktivní v případě nejednoznačného zadání.

Na konferenci padl několikrát mýtus o třídění, který je bohužel stále rozšířený v povědomí veřejnosti. Často se totiž směšují pojmy recyklace a třídění. Třídění však ještě není recyklací a bohužel i když Češi dobře a rádi třídí, nejsou tyto vytříděné suroviny žádoucím způsobem využity. Naopak často končí na skládkách:

Kateřina Konečná: „Třídění opravdu funguje, ale pouze 30 % vytříděného odpadu je skutečně zrecyklováno.“

Jiří Koželouh: „Recyklujeme pouze 35 % nebo méně KO (v Německu je to 60 %)

Recyklace tuny plastů přitom ušetří až 12 barelů ropy.“

Milan Chromík: „Ze žlutého kontejneru je zrecyklováno maximálně 50% odpadních plastů. Zbytek končí často na skládce, v lepším případě v tuhých alternativních palivech určených především pro cementárny.“

Milan Chromík představil stanovisko Svazu průmyslu a dopravy jasně formulované v nárůstu poplatků za ukládání odpadu na skládky. Současný stav označil za nepřijatelný a jdoucí přímo proti principům oběhového hospodářství a hierarchie nakládání s odpady – je-li skládkování nejlevnější možnost, motivace k vyspělejším formám využití odpadů je nulová.

Milan Chromík dále v prezentaci uvedl na pravou míru mýty, prosazované zájmovými skupinami, které nemají zájem na zavedení principů oběhového hospodářství. Za největší mýtus považuje zákaz skládkování od roku 2024, protože pokud nebude navýšen skládkovací poplatek, pak nedojde k požadované změně.

Na konferenci byly také zmíněny pozitivní české příklady skutečné recyklace (nikoli jen separace) a realizace oběhového hospodářství. Jedním z uvedených byl provoz na recyklaci plastů společnosti SUEZ v Němčicích nad Hanou.

Na dotaz moderátora Jana Vitáska, proč tedy nemáme více recyklačních technologií, odpověděli ve shodě zástupce Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy Jan Mraček a Milan Chromík : Chybí zde základní rámec, tedy minimálně zákon o odpadech, který by dal jasný signál investorům a vytvářel takové podmínky, aby recyklace byla rentabilní a nevyplácelo se tak jako dosud zahrabávání odpadů do země – tedy skládkování.

Na konferenci vystoupili:

Speciální host: Lana Žutelija, Evropská komise Generální ředitelství pro životní prostředí, eko-inovace a oběhové hospodářství

 Hlavní řečníci:

  • Vladimír Špidla, Evropské hnutí v ČR
  • Pavlína Kulhánková, Ministerstvo průmyslu
  • Jan Maršák, Ministerstvo životního prostředí
  • Štěpán Černý, Úřad vlády ČR
  • Martin Kolovratník, poslanec PČR
  • Jitka Seitlová, senátorka PČR
  • Jan Mraček, Hospodářská komora
  • Jan Koželuh, Hnutí Duha
  • Milan Chromík, Svaz průmyslu a dopravy
  • Roman Haken, Evropský hospodářský a sociální výbor              
Číst dále
Sdílet:

08.08.2017

Inteligentní systém nakládání s odpady v obci Šitbořice

Jihomoravská obec Šitbořice provozuje unikátní systém třídění odpadu, do kterého přímo zapojuje místní obyvatele. Ti mohou svůj odpad doma třídit do označených pytlů a obec jim pak jako odměnu vrací č…

Jihomoravská obec Šitbořice provozuje unikátní systém třídění odpadu, do kterého přímo zapojuje místní obyvatele. Ti mohou svůj odpad doma třídit do označených pytlů a obec jim pak jako odměnu vrací část běžných poplatků za svoz komunálního odpadu. Každá domácnost má svůj ,,odpadový účet", kde si může zkontrolovat, kolik a jakého odpadu se jí podařilo vytřídit, nebo jaká jí náleží odměna.

Unikátní systém třídění odpadu a motivace obyvatel funguje již od roku 2012 a je postupně zdokonalován. Obyvatelé obce mohou doma třídit odpad do připravených a označených pytlů, ke třídění je přitom motivuje nejen ochrana životního prostředí, ale také nižší poplatek za svoz komunálního odpadu. Nejlepší třídiči za odpad platí pouhých 130 Kč ročně.

O chod systému se stará obec spolu s několika dobrovolníky. Každá domácnost dostává pytle opatřené čárovým kódem určené na jednotlivé druhy odpadu. Dobrovolníci a brigádníci pak na základě čárových kódů vkládají informace o svezených pytlích na web. Každá domácnost si díky tomu snadno zjistí, kolik odpadků vytřídila a jak snížila svůj roční poplatek.

Systém třídění odpadu v Šitbořicích je dobrým příkladem zapojení lokální komunity do ekologicky prospěšného projektu. Díky třídění se v obci během čtyř let podařilo snížit objem komunálního odpadu o více než 50 %. Ročně se v obci vytřídí přes 145 tun zpracovatelných surovin. Do projektu je zapojená většina domácností v obci a na celý systém třídění odpadu není potřeba doplácet z obecního rozpočtu.

 

V čem je projekt unikátní:

  • Úspěšné zapojení místních obyvatel díky pozitivní motivaci

  • Za čtyři roky se podařilo snížit objem netříděného komunálního odpadu na polovinu

  • Využívány jsou moderní technologie, díky kterým každý zjistí, jak si při třídění odpadu stojí

 

Zdroj: www.enviweb.cz

Číst dále
Sdílet:

31.07.2017

Využití odpadů:

Cesta papíru z modrého kontejneru do fasády domů

Papír je komoditou, kterou můžeme až 7x recyklovat,  proto je skvělé, že v třídění papíru patří Češi mezi evropské jedničky. Ročně vytřídí každý obyvatel zhruba 14 kilogramů papíru, což je r…

Papír je komoditou, kterou můžeme až 7x recyklovat,  proto je skvělé, že v třídění papíru patří Češi mezi evropské jedničky. Ročně vytřídí každý obyvatel zhruba 14 kilogramů papíru, což je ročně více než 147 000 tisíc tun. Dosažená míra recyklace je podle firmy EKO-KOM u papíru dokonce 94 %, což je nejvíce ze všech druhů tříděného odpadu. Málokdo ale ví, jaká je skutečná cesta papíru od vytřídění do modrých kontejnerů. Tam totiž celý příběh teprve začíná.

Čím blíž máme kontejner u domu, tím lépe třídíme.
Ve třídění papíru jsme dobří. Například na třídírnách papíru firmy Pražské služby v roce 2016 z celkového množství vytříděného papíru od obyvatel a od podnikatelských subjektů tvořily nečistoty a příměsi jen asi 9 %. To je velmi dobrý výsledek, ke kterému v posledních letech přispívají například i stále více populární systémy sběru "od dveří", kdy nám nádoby nebo pytle na tříděný odpad odváží svozové firmy skutečně téměř přímo od domu. Díky pohodlnosti třídění lidé třídí více, dávají si na to, co do nádob házejí, větší pozor a míra "čistoty" vytříděných komodit se zvyšuje. To potvrdil i pilotní projekt, který v roce 2016 zahájila městská část Praha 7 právě ve spolupráci s Pražskými službami a neziskovou organizací INCIEN.

"Stále se snažíme zlepšovat systém třídění odpadů v naší městské části s cílem stát se čtvrtí téměř bez odpadu. To v praxi znamená, že se můžeme dostat až na 10 - 15 % směsného komunálního odpadu a zbytek vytřídit. Takové výsledky jsou považovány za cíle "zero waste" a v Evropě je některá města dosahují. Proto jsme zavedli systém třídění papíru, plastu a skla ve vnitroblocích a výsledky nás velmi mile překvapily. Pražské služby, tedy svozová firma, se kterou jsme na projektu spolupracovali, vyhodnotila nárůst vytříděných složek o 20 - 30 % oproti množství vytříděných odpadů v klasických sběrných hnízdech. V tomto směru budeme pokračovat," říká místostarosta městské části Praha 7, Ondřej Mirovský.

Na třídírnách je papír dále roztříděn na jednotlivé komodity jako např. lepenka, noviny, časopisy a smíšený papír. Papír je lisován do balíků a dodáván do papíren a dalších recyklačních firem k dalšímu zpracování a využití. Nejtypičtějším příkladem recyklace je výroba nového papíru, kartonu a nebo lepenky. Ty vznikají rozvlákněním vytříděného papíru na kašovitou hmotu, která obsahuje papírovou vlákninu a další příměsi. Tato směs míří do papírenského stroje, kde se natírá na síta, předsouší, lisuje, hladí a dosouší až do finální podoby nového výrobku.

Správným tříděním ale celé "kolečko" teprve začíná. Na co tedy u třídění papíru nezapomenout?

Většina z nás by karton od vajíček s čistým svědomím vhodila do modrého kontejneru určeného ke sběru papíru. Jenže papírové obaly od vajec už se dost dobře recyklovat nedají. Jsou sice z papíru, ale již tolikrát recyklovaného, že jde o poslední uplatnění papírové hmoty. Je proto lepší je vyhodit do směsného odpad a nebo ještě lépe zkompostovat!

V případě obalu od vajíček a ruliček od papíru proto nemusíme být ve třídění tak svědomití. Papír totiž můžeme, jak jste se již dočetli, recyklovat jen sedmkrát, protože potom jsou papírová vlákna tak krátká, že z nich už papír nejde vyrobit. Pro obaly od vajíček či ruličky od toaletního papíru tak můžeme najít jiné uplatnění a použít je třeba na jaře jako provizorní květináčky na sadbu.

 

Z modrého kontejneru až do fasády domů.

Ne všechen papír je však recyklován zpět na původní výrobek. Existuje i spousta příkladů zajímavých českých firem, které papír zpracovávají na široké spektrum produktů. Kromě recyklace z papíru na papíru totiž můžeme vyrábět i zajímavé produkty pro stavitelství. V České republice se můžeme pyšnit několika recyklačními firmami, kteří svoje produkty vyváží do celého světa. Takovou firmou je CIUR a.s., která se již do roku 1991 zabývá výrobou tepelných izolací a patří ke světové špičce v oblasti výroby celulózových vláken na bázi recyklovaného papíru. Ve výrobním závodě v Brandýse nad Labem zpracovává desítky tisíc tun druhotných surovin ročně, z čehož tvoří papír podstatnou část. "Papírový a plastový odpad přijmeme, vytřídíme a přeměníme na surovinu, ze které následně vyrobíme bezodpadovou technologií ekologický a pro životní prostředí šetrný výrobek. V současné době touto technologií vyrábíme více než 50 druhů výrobků, které se používají v silničním a pozemním stavitelství." říká zástupce firmy pan Mgr. Michal Urbánek. Recyklace papíru s konečnou výrobou izolačních materiálů má ale nesporné výhody i pro zákazníky, kteří se pro tento materiál rozhodnou. Výhody spočívají nejen k přispění k odbytu ekologických výrobků, ale i k vytvoření optimálního standardu bydlení. ,,Recyklací papíru totiž chráníme nejen naše finanční výdaje za energie a životní prostředí , ale i své zdraví díky unikátnímu vyrovnávání teplot v domě jak v létě, tak v zimě a to díky neopakovatelným fyzikálně-chemickým vlastnostem přírodního celulózového vlákna," dodává pan Urbánek.

Jeho recyklací totiž chráníme nejen naše finanční výdaje za energie a životní prostředí , ale i své zdraví dík unikátnímu vyrovnávání teplot v domě, jak v létě , tak v zimě , díky neopakovatelným fizikálně-chemickým vlastnostem přírodního celulozového vlákna

Cesta papíru tedy ve chvíli, kdy jej vytřídíme do správného kontejneru, teprve začíná. A i když to vypadá, že lepší už být v třídění nemůžeme, stále je co zlepšovat. Podle fyzických analýz směsného odpadu, tedy odpadu, který končí v černých nádobách na odpad putující na skládky či v lepším případě do zařízení na energetické využití odpadů, je podle posledních dat EKO-KOM z roku 2016 stále celých 7 %. Stále máme tedy co zlepšovat. Škoda je totiž každého papíru, který se nevyužije. Jeho recyklací totiž chráníme nejen naši peněženku, ale i životní prostředí.

 

Zdroj: enviweb.cz

 

Číst dále
Sdílet: