page banner

Aktuality

18.06.2018

Využití odpadů:

Podívejte se na záznam z diskuse Inovační jednohubky #2: Cirkulární ekonomika

Direct People ve svém diskusním programu pod názvem Inovační jednohubky pravidelně otevírá témata, která hýbou světem: umělá inteligence, kryptoměny, ale i oběhové hospodářství. Podívejte se na zázn…

Direct People ve svém diskusním programu pod názvem Inovační jednohubky pravidelně otevírá témata, která hýbou světem: umělá inteligence, kryptoměny, ale i oběhové hospodářství.

Podívejte se na záznam diskuse, kde se k tématu Cirkulární ekonomika a redesign produktů, služeb či obchodních modelů jako cesta růstu vyjádřili Pavel Telička (místopředseda Evropského parlamentu), Zdeněk Horsák (spoluzakladatel České asociace oběhového hospodářství) a Soňa Jonášová (ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky). 

 

 

Číst dále
Sdílet:

21.02.2018

Využití odpadů:

Přerov bude získávat teplo ekologickým zpracováním odpadu

Město Přerov se připravuje na změnu systému nakládání se směsným komunálním odpadem, který od roku 2024 už nebude možné bez úpravy ukládat na skládky. Skupina Veolia, která se zabývá výrobou a dodávka…

Město Přerov se připravuje na změnu systému nakládání se směsným komunálním odpadem, který od roku 2024 už nebude možné bez úpravy ukládat na skládky. Skupina Veolia, která se zabývá výrobou a dodávkami tepla i nakládáním s odpady, nabídla městu energetickou cestu. Spolupráci potvrdili v Přerově zástupci města a firmy formou memoranda. Efektivní využití upraveného odpadu pomůže částečně nahradit uhlí, sníží množství vypouštěných emisí do ovzduší a zabrání nekontrolovatelnému růstu plateb pro obyvatele.

Podpis memoranda: skupina Veolia a město Přerov

 

Obyvatelé Přerova vyprodukují ročně zhruba 13 300 tun komunálního odpadu. Celosvětovým trendem je odpady v co největší míře využít jako cennou surovinu. V souladu s tímto trendem a českou i evropskou legislativou se představitelé města Přerova a skupiny Veolia dohodli, že společně začnou pracovat na vybudování moderního systému třídění, zpracování a využití odpadů ve prospěch obyvatel regionu.
 
 „Na našich teplárenských zařízeních probíhá rozsáhlá modernizace a ekologizace, kterou bychom rádi přizpůsobili aktuálním potřebám regionu. Umíme šetrně k životnímu prostředí vyrobit teplo a elektřinu i z vytříděného a zpracovaného komunálního odpadu, a městu tak nabízíme efektivní řešení,“ řekl Josef Novák, generální ředitel Veolia Energie ČR a člen představenstva skupiny VEOLIA ČESKÁ REPUBLIKA.
 
„Chceme být připraveni na zákaz skládkování komunálního odpadu, který začne platit od roku 2024. Sami nezvládneme vybudovat nezbytné technologie. Spojení s Veolií dává smysl, mělo by zabránit nekontrolovanému a skokovému růstu plateb za teplo i poplatků za komunální odpad,“ uvedl náměstek primátora města Přerova Petr Měřínský. Je to důležitý strategický krok pro město. Věřím, že do konce roku společně najdeme konkrétní optimální řešení, dodal Vladimír Puchalský, primátor Přerova.
 
Naším úkolem bude navrhnout nejvhodnější technologii pro vytřídění materiálově využitelných a recyklovatelných složek a přípravu TAP ze zbytkové části nerecyklovatelných vytříděných komunálních odpadů z Přerovska. Technologie by mohla a měla být společná pro více měst, tak jak je běžné například v Rakousku, Francii nebo Německu,“ uvedl Milan Chromík, ředitel skupiny Veolia Využití odpadů ČR. K projektu se budou moci přidat i další města a obce či podnikatelské subjekty, což by mohlo přinést vyšší efektivitu projektu.
 
Memorandum schválilo zastupitelstvo města 22. 1. 2018. Po podpisu vzniknou pracovní skupiny za účasti expertů, které budou společně hledat nejvhodnější řešení a technologie ve prospěch obyvatel regionu. Finálním výstupem bude společné stanovisko, které shrne závěry a možnosti další spolupráce mezi smluvními stranami.
 
Přejít na tiskovou zprávu

Zdroj: www.veolia.cz 

 

Číst dále
Sdílet:

26.10.2017

Využití odpadů:

Havířov, Karviná a Veolia chtějí společně vybudovat zařízení pro využití odpadů

Havířov a Karviná řeší problém se směsným komunálním odpadem, který od roku 2024 už nebude možné bez úpravy ukládat na skládky. Města se proto spojila se skupinou Veolia, která vyrábí teplo pro region…

Havířov a Karviná řeší problém se směsným komunálním odpadem, který od roku 2024 už nebude možné bez úpravy ukládat na skládky. Města se proto spojila se skupinou Veolia, která vyrábí teplo pro region a zabývá se i nakládáním s odpady. Spolupráci dnes potvrdili v Havířově formou memoranda. Prostřednictvím pracovních skupin začnou připravovat projekt, jehož cílem je zajistit efektivní a ekologické využití odpadů a zároveň zabránit nekontrolovatelnému růstu plateb pro obyvatele.

Havířov a Karviná vyprodukují ročně zhruba 24.200 tun směsného komunálního odpadu, 7.700 tun velkoobjemového komunálního odpadu a 2.600 tun separovaného komunálního odpadu (papír, plast, sklo). Celosvětovým trendem je odpady v co největší míře využít a Havířov i Karviná chtějí patřit mezi zdejší lídry. Aby však bylo možné odpady efektivně a ekologicky využít, je potřeba vybudovat třídící zařízení na směsný komunální odpad a dotřídění druhotných surovin.
Obě města motivují své občany ke třídění odpadů a stále přidávají možnosti, jak třídit, to však do budoucna nestačí. „V současné době v našem regionu nemáme komplexní řešení pro nakládání s odpady, které by odpovídalo budoucím povinnostem měst a obcí. Chceme být připraveni a včas vybudovat potřebné technologie a tím ochránit obyvatele před vysokými platbami za likvidaci odpadu," uvedla havířovská primátorka Jana Feberová.

„Jsme si vědomi toho, že skládkování v takové míře, jako je dnes, už nebude možné. Musíme se tedy včas postarat o to, abychom našli šetrné a ekologické řešení třídění a likvidace odpadu a vyhověli tak nové legislativě. Proto musíme najít způsob, jak zbytkové odpady využít ku prospěchu všech. Logicky se nabízí spolupráce s Veolií, která vyrábí teplo pro Karvinou i Havířov," doplnil primátor Karviné Tomáš Hanzel.

„Jsme připraveni městům efektivně pomoci s problémem komunálních odpadů. V rámci aktualizace našich koncepcí a ekologizace teplárenských zařízení plánujeme využití tuhého alternativního paliva, vzniklého z komunálních a ostatních odpadů, na našich zařízeních," řekl Josef Novák, člen představenstva společnosti VEOLIA ČESKÁ REPUBLIKA a generální ředitel Veolia Energie ČR. „Technologie pro úpravu směsných komunálních odpadů za účelem výroby tuhého alternativního paliva by měla být společná pro více měst a měla by stát co nejblíže energetické koncovce. Tak se dá předejít další zbytečné dopravní zátěži, ke které by docházelo v případě, že by každé město budovalo zařízení vlastní," dodal Milan Chromík, ředitel společnosti Veolia Využití odpadů ČR. Konkrétní umístění a celkové řešení však vzejde až z dalších jednání a analýz.

Memorandum schválila zastupitelstva obou měst. Po podpisu vzniknou pracovní skupiny, které budou společně hledat nejvhodnější řešení a technologie ve prospěch obyvatel regionu. Finálním výstupem bude společné stanovisko, které shrne závěry a možnosti další spolupráce mezi smluvními stranami. K projektu se mohou přidat i další města a obce či podnikatelské subjekty, což by mohlo přinést další zefektivnění projektu.

 

Číst dále
Sdílet:

20.09.2017

Stop skládkování:

Zaznělo na konferenci Oběhové hospodářství 2018

Na konferenci s podtitulem Budoucnost odpadového hospodářství v EU, kterou uspořádalo Evropské hnutí v ČR, se sešli zástupci institucí, organizací a dalších zúčastněných aktérů, zapojen…

Na konferenci s podtitulem Budoucnost odpadového hospodářství v EU, kterou uspořádalo Evropské hnutí v ČR, se sešli zástupci institucí, organizací a dalších zúčastněných aktérů, zapojených do implementace principů oběhového hospodářství a souvisejících změn zejména v odpadovém hospodářství. Bohužel chyběl zástupce municipalit.

Konference měla dát odpověď na tyto otázky:

Jaké výzvy představuje přijetí a následná implementace nové odpadové legislativy pro český průmysl, státní správu, města a obce či české podnikatele? Myslí na principy oběhového hospodářství české zákony, jaké změny můžeme čekat od českých zákonodárců a jaký vývoj můžeme očekávat v českém oběhovém hospodářství v roce 2018?

Je jistě pozitivní, že řečníci zřetelně uvedli do souvislosti oběhové hospodářství se surovinovou soběstačností České republiky.

Zazněla výtka směrem k médiím, ale i politikům – tedy do vlastních řad – od europoslankyně Kateřiny Konečné, které uvedla, že oběhové hospodářství zůstává uzavřeno v odborných kruzích, zatímco novináři a volení zástupci se o toto téma příliš nezajímají. Přitom není v ČR v porovnání se zbytkem Evropy v implementaci oběhového hospodářství v situaci „za pět minut dvanáct“, ale již po dvanácté.

Kritice se nevyhnula absence adekvátní odpadové legislativy, konkrétně 10 let trvající anabáze přijímání nového zákona o odpadech, který se nepodařilo prosadit ani stávajícímu ministru životního prostředí, ani jeho třem předchůdcům. Podle Kateřiny Konečné a dalších není bohužel reálné schválit dříve než v roce 2020 aktuální podobu návrhu zákona, a žádoucí je tedy prosadit alespoň rychlou novelu zákona. Na potřebě alespoň dílčích změn se shodli mimo jiné například zástupci Svazu průmyslu a dopravy a Hnutí Duha, naopak o další vyčkávání (a tedy zachování skládkovacího statu quo) se vyslovil představitel odpadových společností, převážně skládkařů, Petr Havelka z ČAOH.

Konferencí se prolínal diskutovaný rozpor mezi ekonomickou výhodností a regulacemi, nebo jinými slovy řečeno mezi pozitivní motivací a regulacemi. Řečníci se až na výjimky shodli, že základním stavebním kamenem je jednoznačný směr (ukončení a znevýhodnění skládkování ve prospěch moderních technologií využití odpadů) dané právními předpisy, následně musí přistoupit motivační pobídky typu daňové zvýhodnění na recyklovatelné produkty, tzv. zelené zadávání ve veřejných zakázkách, či dotace do výzkumu a inovací. Zazněly však i pochybnosti o účinnosti pobídek, které mohou vždy do určité míry buď deformovat trh, případně být kontraproduktivní v případě nejednoznačného zadání.

Na konferenci padl několikrát mýtus o třídění, který je bohužel stále rozšířený v povědomí veřejnosti. Často se totiž směšují pojmy recyklace a třídění. Třídění však ještě není recyklací a bohužel i když Češi dobře a rádi třídí, nejsou tyto vytříděné suroviny žádoucím způsobem využity. Naopak často končí na skládkách:

Kateřina Konečná: „Třídění opravdu funguje, ale pouze 30 % vytříděného odpadu je skutečně zrecyklováno.“

Jiří Koželouh: „Recyklujeme pouze 35 % nebo méně KO (v Německu je to 60 %)

Recyklace tuny plastů přitom ušetří až 12 barelů ropy.“

Milan Chromík: „Ze žlutého kontejneru je zrecyklováno maximálně 50% odpadních plastů. Zbytek končí často na skládce, v lepším případě v tuhých alternativních palivech určených především pro cementárny.“

Milan Chromík představil stanovisko Svazu průmyslu a dopravy jasně formulované v nárůstu poplatků za ukládání odpadu na skládky. Současný stav označil za nepřijatelný a jdoucí přímo proti principům oběhového hospodářství a hierarchie nakládání s odpady – je-li skládkování nejlevnější možnost, motivace k vyspělejším formám využití odpadů je nulová.

Milan Chromík dále v prezentaci uvedl na pravou míru mýty, prosazované zájmovými skupinami, které nemají zájem na zavedení principů oběhového hospodářství. Za největší mýtus považuje zákaz skládkování od roku 2024, protože pokud nebude navýšen skládkovací poplatek, pak nedojde k požadované změně.

Na konferenci byly také zmíněny pozitivní české příklady skutečné recyklace (nikoli jen separace) a realizace oběhového hospodářství. Jedním z uvedených byl provoz na recyklaci plastů společnosti SUEZ v Němčicích nad Hanou.

Na dotaz moderátora Jana Vitáska, proč tedy nemáme více recyklačních technologií, odpověděli ve shodě zástupce Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy Jan Mraček a Milan Chromík : Chybí zde základní rámec, tedy minimálně zákon o odpadech, který by dal jasný signál investorům a vytvářel takové podmínky, aby recyklace byla rentabilní a nevyplácelo se tak jako dosud zahrabávání odpadů do země – tedy skládkování.

Na konferenci vystoupili:

Speciální host: Lana Žutelija, Evropská komise Generální ředitelství pro životní prostředí, eko-inovace a oběhové hospodářství

 Hlavní řečníci:

  • Vladimír Špidla, Evropské hnutí v ČR
  • Pavlína Kulhánková, Ministerstvo průmyslu
  • Jan Maršák, Ministerstvo životního prostředí
  • Štěpán Černý, Úřad vlády ČR
  • Martin Kolovratník, poslanec PČR
  • Jitka Seitlová, senátorka PČR
  • Jan Mraček, Hospodářská komora
  • Jan Koželuh, Hnutí Duha
  • Milan Chromík, Svaz průmyslu a dopravy
  • Roman Haken, Evropský hospodářský a sociální výbor              
Číst dále
Sdílet:

14.09.2017

Využití odpadů:

Díky šedým kontejnerům se v Praze vytřídilo přes 91 tun kovových odpadů

Pražané vytřídili za první rok provozu šedých kontejnerů, určených zejména pro sběr prázdných nápojových plechovek, přes 91 tun kovových obalů. Nejvíce plechovek lidé vytřídili letos v červnu, a to 13…

Pražané vytřídili za první rok provozu šedých kontejnerů, určených zejména pro sběr prázdných nápojových plechovek, přes 91 tun kovových obalů. Nejvíce plechovek lidé vytřídili letos v červnu, a to 13,36 tuny. Sdělil to mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Sběr kovových obalů začal loni v srpnu a nyní je v ulicích hlavního města 456 šedých kontejnerů. Do kontejnerů nepatří kovové obaly od sprejů nebo chemikálií. Plechovky svážejí Pražské služby do svého areálu, kde je obsah roztříděn na kovy a hliník. Po vytřídění je hliník roztaven, odlit a válcován na hliníkový plech. 

Zdroj: Odpadové fórum 

 

 

Číst dále
Sdílet:

31.07.2017

Využití odpadů:

Cesta papíru z modrého kontejneru do fasády domů

Papír je komoditou, kterou můžeme až 7x recyklovat,  proto je skvělé, že v třídění papíru patří Češi mezi evropské jedničky. Ročně vytřídí každý obyvatel zhruba 14 kilogramů papíru, což je r…

Papír je komoditou, kterou můžeme až 7x recyklovat,  proto je skvělé, že v třídění papíru patří Češi mezi evropské jedničky. Ročně vytřídí každý obyvatel zhruba 14 kilogramů papíru, což je ročně více než 147 000 tisíc tun. Dosažená míra recyklace je podle firmy EKO-KOM u papíru dokonce 94 %, což je nejvíce ze všech druhů tříděného odpadu. Málokdo ale ví, jaká je skutečná cesta papíru od vytřídění do modrých kontejnerů. Tam totiž celý příběh teprve začíná.

Čím blíž máme kontejner u domu, tím lépe třídíme.
Ve třídění papíru jsme dobří. Například na třídírnách papíru firmy Pražské služby v roce 2016 z celkového množství vytříděného papíru od obyvatel a od podnikatelských subjektů tvořily nečistoty a příměsi jen asi 9 %. To je velmi dobrý výsledek, ke kterému v posledních letech přispívají například i stále více populární systémy sběru "od dveří", kdy nám nádoby nebo pytle na tříděný odpad odváží svozové firmy skutečně téměř přímo od domu. Díky pohodlnosti třídění lidé třídí více, dávají si na to, co do nádob házejí, větší pozor a míra "čistoty" vytříděných komodit se zvyšuje. To potvrdil i pilotní projekt, který v roce 2016 zahájila městská část Praha 7 právě ve spolupráci s Pražskými službami a neziskovou organizací INCIEN.

"Stále se snažíme zlepšovat systém třídění odpadů v naší městské části s cílem stát se čtvrtí téměř bez odpadu. To v praxi znamená, že se můžeme dostat až na 10 - 15 % směsného komunálního odpadu a zbytek vytřídit. Takové výsledky jsou považovány za cíle "zero waste" a v Evropě je některá města dosahují. Proto jsme zavedli systém třídění papíru, plastu a skla ve vnitroblocích a výsledky nás velmi mile překvapily. Pražské služby, tedy svozová firma, se kterou jsme na projektu spolupracovali, vyhodnotila nárůst vytříděných složek o 20 - 30 % oproti množství vytříděných odpadů v klasických sběrných hnízdech. V tomto směru budeme pokračovat," říká místostarosta městské části Praha 7, Ondřej Mirovský.

Na třídírnách je papír dále roztříděn na jednotlivé komodity jako např. lepenka, noviny, časopisy a smíšený papír. Papír je lisován do balíků a dodáván do papíren a dalších recyklačních firem k dalšímu zpracování a využití. Nejtypičtějším příkladem recyklace je výroba nového papíru, kartonu a nebo lepenky. Ty vznikají rozvlákněním vytříděného papíru na kašovitou hmotu, která obsahuje papírovou vlákninu a další příměsi. Tato směs míří do papírenského stroje, kde se natírá na síta, předsouší, lisuje, hladí a dosouší až do finální podoby nového výrobku.

Správným tříděním ale celé "kolečko" teprve začíná. Na co tedy u třídění papíru nezapomenout?

Většina z nás by karton od vajíček s čistým svědomím vhodila do modrého kontejneru určeného ke sběru papíru. Jenže papírové obaly od vajec už se dost dobře recyklovat nedají. Jsou sice z papíru, ale již tolikrát recyklovaného, že jde o poslední uplatnění papírové hmoty. Je proto lepší je vyhodit do směsného odpad a nebo ještě lépe zkompostovat!

V případě obalu od vajíček a ruliček od papíru proto nemusíme být ve třídění tak svědomití. Papír totiž můžeme, jak jste se již dočetli, recyklovat jen sedmkrát, protože potom jsou papírová vlákna tak krátká, že z nich už papír nejde vyrobit. Pro obaly od vajíček či ruličky od toaletního papíru tak můžeme najít jiné uplatnění a použít je třeba na jaře jako provizorní květináčky na sadbu.

 

Z modrého kontejneru až do fasády domů.

Ne všechen papír je však recyklován zpět na původní výrobek. Existuje i spousta příkladů zajímavých českých firem, které papír zpracovávají na široké spektrum produktů. Kromě recyklace z papíru na papíru totiž můžeme vyrábět i zajímavé produkty pro stavitelství. V České republice se můžeme pyšnit několika recyklačními firmami, kteří svoje produkty vyváží do celého světa. Takovou firmou je CIUR a.s., která se již do roku 1991 zabývá výrobou tepelných izolací a patří ke světové špičce v oblasti výroby celulózových vláken na bázi recyklovaného papíru. Ve výrobním závodě v Brandýse nad Labem zpracovává desítky tisíc tun druhotných surovin ročně, z čehož tvoří papír podstatnou část. "Papírový a plastový odpad přijmeme, vytřídíme a přeměníme na surovinu, ze které následně vyrobíme bezodpadovou technologií ekologický a pro životní prostředí šetrný výrobek. V současné době touto technologií vyrábíme více než 50 druhů výrobků, které se používají v silničním a pozemním stavitelství." říká zástupce firmy pan Mgr. Michal Urbánek. Recyklace papíru s konečnou výrobou izolačních materiálů má ale nesporné výhody i pro zákazníky, kteří se pro tento materiál rozhodnou. Výhody spočívají nejen k přispění k odbytu ekologických výrobků, ale i k vytvoření optimálního standardu bydlení. ,,Recyklací papíru totiž chráníme nejen naše finanční výdaje za energie a životní prostředí , ale i své zdraví díky unikátnímu vyrovnávání teplot v domě jak v létě, tak v zimě a to díky neopakovatelným fyzikálně-chemickým vlastnostem přírodního celulózového vlákna," dodává pan Urbánek.

Jeho recyklací totiž chráníme nejen naše finanční výdaje za energie a životní prostředí , ale i své zdraví dík unikátnímu vyrovnávání teplot v domě, jak v létě , tak v zimě , díky neopakovatelným fizikálně-chemickým vlastnostem přírodního celulozového vlákna

Cesta papíru tedy ve chvíli, kdy jej vytřídíme do správného kontejneru, teprve začíná. A i když to vypadá, že lepší už být v třídění nemůžeme, stále je co zlepšovat. Podle fyzických analýz směsného odpadu, tedy odpadu, který končí v černých nádobách na odpad putující na skládky či v lepším případě do zařízení na energetické využití odpadů, je podle posledních dat EKO-KOM z roku 2016 stále celých 7 %. Stále máme tedy co zlepšovat. Škoda je totiž každého papíru, který se nevyužije. Jeho recyklací totiž chráníme nejen naši peněženku, ale i životní prostředí.

 

Zdroj: enviweb.cz

 

Číst dále
Sdílet:
f001etb-2-75

14.06.2017

Využití odpadů:

Veolia připravuje strusku po spalování uhlí k opětovnému využití pro výrobu průmyslových abrazivních materiálů

Veolia připravuje vedlejší energetický produkt po spalování uhlí v Elektrárně-Třebovice k opětovnému využití pro výrobu průmyslových abrazivních materiálů. Elektrická energie se v České republic…

Veolia připravuje vedlejší energetický produkt po spalování uhlí v Elektrárně-Třebovice k opětovnému využití pro výrobu průmyslových abrazivních materiálů.

Elektrická energie se v České republice stále vyrábí z velké části v uhelných elektrárnách. Uhlí se spálí v kotli, vzniklé teplo ohřeje vodu a ta se změní v páru, která pohání turbínu vyrábějící elektřinu. Tento klasický proces výroby elektrické energie se stále používá v řadě zemí. Novinkou je však to, že se na něj aplikují zásady cirkulární ekonomiky. Jak je to možné?

Spalováním uhlí vzniká ve spalovací komoře kotlů s výtavným dnem tavná struska. Jde o směs oxidu hlinitého, která je produktem spalování uhlí za vysoké teploty. Tepelné elektrárny strusku obyčejně dále nezpracovávají, a ta se tak hromadí na skládkách.

Jde však o vedlejší produkt, který lze využít! V elektrárně v Ostravě-Třebovicích Veolia produkuje ročně téměř 10 000 tun strusky a zajišťuje její opětovné využití.

Otryskávání a balotinování

Jak to funguje? Roztavená struska se vybere z kotle a namočí se do vodní lázně. Tam krystalizuje v podobě granulí skelnatého charakteru, které se následně najemno rozemelou. Po zpracování má struska ideální tvrdost a hustotu, takže ji lze použít jako náhradu přírodních materiálů používaných při otryskávání nebo také při balotinování.

Tyto dvě techniky se využívají při úpravě povrchu – abrazivní materiály jsou proti opracovávanému povrchu vrhány stlačeným vzduchem o vysoké rychlosti. K čištění a hlazení povrchu i odstranění veškerých nánosů na něm se používají mikroskopické granule. Tímto způsobem se například odstraňují staré nátěry z karoserií aut.

Při otryskávání či balotinování se obvykle používá směs písku a krystalického oxidu křemičitého, což je materiál, který při nadýchání velmi škodí zdraví. Mikroskopické granule strusky přitom žádné škodlivé látky neobsahují.

Využívání strusky k výrobě mikroskopického granulátu řeší dva problémy najednou: snižuje se objem odpadu, který tepelné elektrárny v ČR odstraňují skládkováním, a zároveň jde o účinnou a neškodnou náhražku použitelnou pro průmyslovou úpravu povrchů. Cirkulární ekonomika má pro nás v rukávu schováno ještě nejedno eso!

Více informací na www.veolia.cz 

Číst dále
Sdílet: